Venetové byli starověkým indoevropským etnikem, avšak o jejich příbuzenství s dalšími indoevropskými národnostmi se vedou již delší dobu spory. V době existence římské říše obývali Venetové severní Italii mezi řekou Pádem a Alpami, kde se od 4. století p. n. l. bránili expanzi Keltů a byli r. 56 p. n. l. podrobeni Caesarem. Trvalou památkou po jejich pobytu v severní Itálii jsou názvy města Benátek (italsky Venezia) a správních oblastí Veneto a Venezia Giulia. Italští Venetové jsou některými badateli považování za příbuzné slovanským Venedům (též Venetům, Vinidům či Vendům) sídlícím kdysi v oblastech dnešního Polska a Běloruska. Ještě dnes jsou po těchto slovanských Venedech v němčině a finštině nazýváni Slované vůbec – die Wende eventuelně Venäja.
Venetské abecední písmo
Známo je z několika stovek nápisů či jejich zlomků na kameni, bronzových tabulkách a keramice. Je podobné písmu etruskému, raně latinskému a některým variantám řeckého písma. Venetské písmo bylo většinou psáno zprava doleva, ale také je známo psaní střídavé ve stylu bustrophedon. Po roce 200 našeho letopočtu se venetské písmo vytrácí. Jestliže se potvrdí slovanská etnicita italských Venetů, stane se venetské písmo nejstarším slovanským písmem a bude tak starší než například germánské písmo.
Autor textu: Mgr. Jiří Jánský
