Roztroušená skleróza versus ruční písmo

V době hledání tématu pro závěrečnou práci při ukončení tříletého studia „Grafické expertizy ručního písma“ při Asociaci grafologů ČR, o. s., jsem se ve svém okolí setkala s lidmi, kteří onemocněli roztroušenou sklerózou (RS). Zjistila jsem, že nejsou dostupné žádné informace o tom, že by v ČR byl proveden, dokončen a zpracován nějakým způsobem výzkum změn v ručním písmu respondentů s tímto onemocněním. Po konzultaci s vedením Asociace grafologů, kdy mi bylo téma práce „Roztroušená skleróza – Projevy nemoci v písmu“ odsouhlaseno, vše schváleno Etickou komisí VFN v Praze, jsem se za pomoci svých lektorů a zejména vstřícnosti společnosti Unie Roska – Czech MS Society a vedoucích pracovníků fyzioterapie na MS Centrum při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN Praha, dostala již k samotnému sběru vstupních dat, tj. rukopisů od respondentů s RS.

Cílem práce bylo shromáždit taková data a takovým způsobem, aby se za použití grafologické metody mohla potvrdit hypotéza, že lidé s RS, tj. narušenou imunitou organismu, ztrátou kognitivních schopností, psychickými a tělesnými problémy, mají společné (případně identické) změny v ručním písmu.

Byla vybrána skupina 51 respondentů s RS. Převažovaly ženy, praváci, a respondenti různých věkových skupin s tím, že se účastnili převážně respondenti ve věku 60. a více let (21 respondentů).

Práce byla zaměřena pouze na srovnání vybraných 15 předpokládaných změn v ručním písmu se skutečným písmem respondentů se stejným onemocněním RS, tedy neobsahuje podrobné grafologické rozbory zkoumaných rukopisů, což by šlo přes rozsah práce.

Po vyhodnocení všech znaků bylo zjištěno, že lze s velkou mírou pravděpodobnosti (74,65 %) potvrdit hypotézu, že lidé, kteří mají společné onemocnění RS mají společné (případně identické) změny v ručním písmu.

Především bylo z rukopisů zjištěno, že převažují respondenti s negativním (pesimistickým) laděním emocí, se střídáním nálad, podléhání afektům, nevypočítatelností, s osobnostními rysy labilních introvertů, s vyšší mírou vzrušivostí a neklidností, s nižší sebedůvěrou a kolísavým sebehodnocením, se snahou o vstřícnost a komunikaci, kterou z větší míry determinuje přílišná kritičnost a hledání chyb nejen u ostatních, ale i u sebe sama.

Respondenti ve většině případů vykazují grafologické znaky odpovídající neosobnímu, zásadovému chování, s minimem subjektivních prožitků a se strachem ze skutečného života a ze změny, s nízkou sebeúctou, znaky citového neuspokojení a potřebou finančního zajištění.

Závěrem lze tedy konstatovat, že byla potvrzena stanovená hypotéza a cíl práce.

Jsem velmi ráda, že jsem mohla toto téma zpracovat a opravdu děkuji všem zúčastněným za jejich důvěru a jejich snahu pomoci najít případně další možnost či neinvazivní metodu, jak zavčas rozpoznat příznaky této nemoci, která zatím právě včasným diagnostikováním může pomoci zkvalitnit a ulehčit život s RS.

Celou práci najdete zde.

Autor textu: Jana Klenotová

Příspěvek byl publikován v rubrice Články, Grafologie, Písmo a nemoc, Psychologie, Zajímavé studie se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.