Co je forenzní lingvistika, její možnosti a praktické využití.
Předmětem forenzní lingvistiky je zejména jazyková analýza a interpretace textu, na jejímž základě je možné určit některé charakteristické znaky osoby, která text vytvořila. Takto zjištěné skutečnosti pak mohou napomoci při pátrání po pachateli trestného činu a podpořit tak jiné kriminalistické metody. Jazyková analýza a interpretace textu mají význam hlavně v následujících oblastech:
- kde jde o určení autorství textu, tj. odpověď na otázku, zda text vytvořila určitá osoba, přičemž se používá srovnání s jinými texty vytvořenými stejnou osobou,
- při typování neznámého pachatele lze na základě rozboru textu určit některé osobnostní znaky a pomoci tak k identifikaci dotyčné osoby.
Pod pojmem text je nutno chápat jakýkoliv jazykový projev, tedy mluvený i psaný, i když hlavním předmětem zkoumání forenzní lingvistiky jsou především projevy psané. Forenzní analýza textu je záležitost časově značně náročná a pro analýzu mluveného projevu je nutné pořídit nahrávku. Přesto jsou i při běžném poslechu mluveného projevu některé charakteristické osobnostní znaky často i pro laika okamžitě patrné (např. krajový přízvuk), odborník však může vypozorovat ještě daleko víc. V praxi to znamená možnost přítomnosti jazykového experta např. při výslechu, podobně jako je někdy přítomen psycholog. Může se samozřejmě stát, že mluvčí a autor textu jsou rozdílné osoby a fonetické zvláštnosti tedy ukazují spíše na mluvčího než na autora. Pro zodpovědné hlubší posouzení jediná prezentace nestačí a textem je nutno se podrobně a opakovaně zabývat.
Písemný text určený pro forenzní rozbor a interpretaci nemusí být psán rukou (jak by to vyžadoval grafolog), musí však jít o text původní, vytvořený přímo autorem (pachatelem, podezřelým, anonymem). Z toho důvodu nejsou vždy vhodné například protokoly z výslechů, v nichž je jazyk už určitým způsobem přetvořen do úřední podoby jazyka protokolu.
Možnosti forenzní analýzy a interpretace textu se kromě případů přiřazení autorství nabízejí především tam, kde je pachatel teprve hledán a existují určité písemné podklady, např. dopisy, případné telefonáty nebo nahrávky. Na základě zkoumání textu je možno určit znaky jako např. pohlaví pachatele, stáří, sociální a místní původ, vzdělání, pravděpodobný stupeň agresivity nebo poddajnost, vztah k autoritám, významnost či nevýznamnost některých jevů, osob a věcí, některé znaky neverbálního projevu (např. nadměrná gestikulace), někdy dokonce smyslový handicap (špatný zrak nebo sluch), je možno usuzovat na to, jak bude snášet vazbu apod.
Metod forenzní lingvistiky je možno použít paralelně s psychologickým nebo grafologickým rozborem a získat tak další informace potřebné pro pátrání.
