Kdo do mne vložil zárodky zla? Ptá se ve svých Confiteorés už svatý Augustýn. Na tuto otázku se nám nabízejí dvě možné odpovědi. První vychází z předpokladu, že vše stvořené je obrazem dvou protikladných, od věčnosti jsoucích a spolu soupeřících principů dobra a zla. Vesmír by tak byl obrovskou šachovnicí, kde by si dva metaprincipy vyřizovaly účty. Tuto představu o všehomíru zastávali např.manicheisté.
V druhém případě musíme vyjít z předpokladu, že je-li člověk špatný, musí tu být něco, co do něj vtisklo svou zlou vůli. Zážitky z holotropního stavu vědomí naznačují, že řídícím světem naší reality je svět archetypů, které mohou být nazírány jako dobrá a zlá božstva. Kategorické rozlišení na dobro a zlo je patrné i v této úrovni. Tyto vyjadřují Kosmické Vědomí. Znamená to snad, že samotné Vědomí je původcem zla ve světě?Je stvoření otráveno již ve svém primárním stavu? O Univerzální Mysli víme, že je svou povahou nad protiklady. Je to jen proto, že vše obsahuje v potenciální formě, tedy neprojeveně?
